Od všeho něco: Omalovánky, tapety, Velikonoce, Vánoce

Omalovánky

Omalovánky jsou obrázky (čárové kresby), které obsahují pouze obrysové linky objektu. Uživatel má pak za úkol omalovánku vybarvit nebo jinak doplnit barvami a obrázek tak podle své představy dotvořit.

Tradiční omalovánky jsou papírové a barvy se do nich doplňují pastelkami, voskovkami nebo vodovkami. S rozvojem počítačů se objevily též omalovánky dotvářené v prostředí počítačového programu, ve kterém může uživatel doplňovat barvy virtuálním štětcem nebo použitím funkce „plechovka“, která najednou barvou vyplní celou označenou uzavřenou oblast.

Tapety na plochu

Wallpaper, množné číslo wallpapers př. wallpapery, znamená v českém významu tapeta na plochu, nebo také pozadí. Jde o grafické obrázky nebo fotografie umisťované na plochu počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Wallpapery se rozdělují podle velikostí rozlišení obrazovky.

Jejich účel může být jak informativní (v menšině), tak estetický (většinou). Lze je získat na internetových databázích, či je vytvořit v grafickém editoru. Jejich samotné vložení na plochu závisí na daném operačním systému a jeho verzi.

Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.

V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.

Vánoce

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. Hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Předchází mu doba adventní končící Štědrým dnem jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční trvající v římskokatolické církvi do neděle po 6. lednu, před druhým vatikánským koncilem do Hromnic 2. února, v jiných západních církvích do svátku Zjevení Páně (6. ledna). Ve většině pravoslavných církví se datum svátků stanovuje podle juliánského kalendáře, takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.

K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama.